Antonín Vomáčka
„Díky své profesi režiséra jsem stáří vůbec nevnímal. Starý, mladý, pro mě bylo vždycky důležité, co je to za člověka, jestli ovládá svou práci a je na něj spolehnutí. Ale jak šel čas a můj věk se přehoupl přes šedesátku, začal jsem si uvědomovat, že pro spoustu lidí může být stáří problém – tedy pokud to společnost nenastaví jinak. A tak se dnes stávají nezaměstnanými lidé, jak se s oblibou, tedy statisticky říká, 50+. Z různých médií se čas od času dozvím, že to problém je a jak na něj vyzrát. Tak třeba: úřady práce – fajn, ale výsledek je bohužel většinou nulový a navíc ne každý člověk unese tíhu faktu, že ho nikdo nechce. Podnikat – je to risk, protože do začátku se musí vložit nějaké finance, a když to nevyjde… Řada lidí 50+ pracovala na odpovědných místech, lidé si jich vážili a teď mají chodit s prosíkem, jestli by je někdo nezaměstnal – na to každý nemá. A ještě je tu rekvalifikace – ale kolik lidí je schopno ji v tomto věku absolvovat a přitom stejně nemají jistotu, že ji získají. Je to velmi ožehavý problém, který bude v následujících letech narůstat.
Jsem rád, že existuje časopis AGE MANAGEMENT, který se tímto problémem pravidelně zabývá. Já vím, že jeho úkolem není problém vyřešit, na to jsou vládní agentury, bohužel většinou jalové (přes 600 000 lidí bez práce), ale v tomto časopise na konkrétních příkladech vidím jiskřičku naděje, že se starší lidé dokáží adaptovat na danou situaci a znovu nastartovat svůj aktivní život. Říká se přeci, že život začíná znovu po padesátce.
A za tu naději patří časopisu AGE MANAGEMENT velký dík.”
Antonín Vomáčka (1941) je televizní režisér. Od roku 1963 pracoval v české televizi, nejprve jako asistent, produkční a později jako režisér převážně zábavných a dokumentárních pořadů a soutěží: Co tomu říkáte, pane Werichu?, S politiky netančím, Kavárna u Uršuly, Hitšaráda, Šaráda, Klip klap, O poklad Anežky České, Na kus řeči, Na palmě a desítky dalších.